– na konci stránky je stručné shrnutí –
Masutatsu „Mas“ Oyama — život, umění a odkaz
Masutatsu Ōyama (původním jménem Choi Yeong-eui / Choi Baedal) se narodil 27. července 1923 v Koreji (oblast nynějšího Jižního Jeolla). Později přijal japonské občanství a žil v Japonsku, kde se stal jednou z nejvýraznějších osobností moderních bojových umění — zakladatelem stylu Kyokushin Karate a autorem mnoha knih a článků o bojových uměních. Jeho životní příběh, výcvik a exhibice vytvořily trvalý kulturní i sportovní odkaz ve světě karate i juda.
Masutatsu Oyama zasvětil celý svůj život bojovým uměním a neustálému překonávání vlastních hranic. V mládí se přestěhoval do Japonska, kde intenzivně trénoval karate i judo, a po válce se rozhodl podrobit své tělo i ducha extrémnímu výcviku v horách. Tam žil v odloučení jako poustevník, každý den podstupoval tvrdý trénink – tisíce úderů do stromů a kamenů, běhání do kopců, cvičení kata v hlubokém sněhu i meditace pod ledovými vodopády. Tento drsný režim z něj učinil legendárního bojovníka, kterého později svět znal pod přezdívkou „God Hand“ (Boží ruka), protože dokázal soupeře ukončit jediným přesným úderem. Oyama absolvoval stovky zápasů, v nichž usiloval o rychlé a tvrdé vítězství, a jeho styl byl neúprosný a bez kompromisů. Ke slávě přispěly i jeho exhibice, zejména souboje s býky, kterým údajně dokázal zlomit rohy úderem ruky či je skolit silnými kopy. Ať už byly některé historky přikrášlené, nebo nikoli, staly se součástí legendy a upevnily jeho pověst muže, který svou nezdolnou vůlí a tvrdostí ztělesnil filozofii Kyokushin karate – cestu překonávání bolesti, strachu a vlastních limitů.
Na konci 40. let a začátkem 50. let se Masutatsu Oyama vydal do Spojených států amerických, aby zde předvedl sílu karate a otestoval své schopnosti proti různým bojovníkům. Během několika let cestoval po mnoha městech a účastnil se exhibic i skutečných zápasů, často proti profesionálním boxerům, wrestlerům a dalším bojovým sportovcům. Tyto souboje byly obvykle tvrdé, bez ochranných pomůcek a s minimálními pravidly. Oyama v nich udivoval svou schopností odolat brutálním úderům a zároveň ukončit zápas jediným ničivým kopem či úderem. Tyto cesty mu přinesly pověst neporazitelného bojovníka a pomohly šířit karate mezi západním publikem, které tehdy japonská bojová umění téměř neznalo. Americký tisk jej často označoval jako „muže s ocelovou pěstí“, což ještě posílilo jeho přezdívku „God Hand“.
Rané vlivy a výcvik
Oyama začal cvičit velmi mladý. Ve svém dětství v Mandžusku (Manchukuo) se učil jihočínskému kempo (známému jako „Eighteen Hands“) od čínského rolníka, který u nich pracoval — to byly jeho první základy boje. Po návratu do Koreje pokračoval v tradičním korejském kempo/kenpo tréninku. Později, po příchodu do Japonska, se vzdělával a cvičil v různých školách a stylech, které pak promítl do vlastní koncepce Kyokushin.
Shotokan a Goju-ryu
V Japonsku studoval i klasické japonské školy karate. Trénoval pod vlivem Shotokan Karate (spojovaného s jménem Gichin Funakoshi a jeho žáky) a později se věnoval výuce/tréningu v Goju-ryu (přes učitele jako Nei-Chu So / So Nei Chu, spojovaného s okinawskou linií Goju-ryu). Z těchto stylů si přivlastnil technické principy, dýchací techniky a tvrdší přístup k boji, které pak transformoval do Kyokushin — stylu známého svým „full-contact“ přístupem a přísným tréninkem.
Judo a box
Kromě karate se Oyama věnoval i judu (trénoval i soutěžně a byl v judu dobře pokročilý) a rovněž boxu. Judo mu dalo znalosti o páčeních, znehybňování a boji na zemi, box zase práci s údery, pohybem a fyzickou přípravou. Tyto prvky se vzájemně doplňovaly v jeho koncepci boje.
Stupně (Dany) — co je veřejně uváděno
- Shotokan Karate — 4. Dan
- Goju-ryu Karate — 7. Dan
- Judo — 4. Dan (získán v Kodokanu).
Shotokan a Goju-ryu — stručný popis
- Shotokan Karate — směr karate, který založil Gichin Funakoshi, jenž karate přenesl z Okinawy do Japonska. Shotokan je známý svou disciplínou, důrazem na dlouhé a stabilní postoje, lineární údery a systematické kata. Je to „tvrdý“ styl s velkým důrazem na přesnost a tradici, který se stal jedním z nejrozšířenějších karate systémů na světě.
- Goju-ryu Karate — tradiční okinawský styl, jehož jméno znamená „tvrdý a měkký styl“. Založil jej Chōjun Miyagi. Kombinuje tvrdé údery a kopy (go, tvrdé) s kruhovými technikami, bloky a dýchacími cvičeními (ju, měkké). Goju-ryu vnáší do karate prvky čínských bojových umění a klade důraz na vnitřní sílu a dechem kontrolovanou sílu.
Oba styly — Shotokan i Goju-ryu — se promítly do Oyamovy filozofie, protože Shotokan mu dal disciplínu, základní techniku a systematiku, zatímco Goju-ryu ho naučilo tvrdosti, dechu a práci s tělem.
Co je judo a Kodokan
Judo (柔道, „jemná cesta“) je moderní japonské bojové umění, které v roce 1882 vytvořil Jigoro Kanō. Vzniklo jako reformovaná a zjednodušená podoba starších škol jiu-jitsu. Judo staví na principech efektivního využití síly soupeře, páčení, hodů a znehybnění, s důrazem na fyzický i morální rozvoj.
Kanō založil také Kodokan (講道館, „Sál pro vyučování cesty“) v Tokiu, který se stal ústřední institucí juda. Kodokan dodnes funguje jako „mateřský dům“ juda, stanovuje standardy technik a etikety a má pravomoc oficiálně udělovat páskové stupně (dany). Oyamův 4. dan v judu je tak potvrzením jeho vysoké úrovně v tomto umění přímo od nejvyšší světové autority.
Soukromý život
Přestože byl Masutatsu Oyama znám především jako nekompromisní bojovník a zakladatel Kyokushin karate, v soukromí vedl poměrně klidný rodinný život. Oženil se s Chiyako Oyama a spolu měli tři děti. Byl prý přísný, ale zároveň starostlivý otec, který se snažil vštěpovat svým potomkům hodnoty disciplíny a odhodlání. Mimo rodinu se věnoval také psaní knih a šíření karate jako cesty osobního rozvoje, nejen jako bojového umění. I když byl znám svou tvrdostí, jeho blízcí i žáci často vzpomínají na jeho smysl pro humor, srdečnost a schopnost inspirovat lidi kolem sebe.
Trénink v horách
Jednou z nejznámějších a nejmýtizovanějších kapitol života Masutatsu Oyamy je jeho izolovaný trénink v japonských horách, který zásadně formoval jeho filozofii a pozdější založení Kyokushin karate. Po skončení druhé světové války, kolem roku 1947, prožíval Oyama vnitřní krizi – cítil, že moderní Japonsko ztrácí duchovní sílu a že i jeho vlastní trénink stagnuje. Na doporučení svého učitele So Nei Chua se rozhodl odejít do ústraní, aby se zcela oddal duchovnímu a fyzickému rozvoji.
První pokus o izolaci podnikl v horách Mt. Minobu v prefektuře Yamanashi, tedy v místě, kde dříve meditoval zakladatel buddhistické sekty Nichiren. Společnost mu dělal mladý student, ale ten po několika měsících tvrdého režimu nevydržel a odešel. Oyama zůstal sám, žil v jednoduché chýši, pěstoval si jídlo a věnoval se nesmírně náročnému tréninku: tisíce úderů denně do stromů, posilování těla kameny, běhy do strmých kopců, meditace v ledových potocích a cvičení kata proti větru a sněhu. Zde strávil 14 měsíců.
Po roce se na čas vrátil do civilizace, ale protože cítil, že jeho výcvik ještě neskončil, odešel znovu – tentokrát do hor Mt. Kiyozumi v prefektuře Chiba, kde setrval přibližně 18 měsíců. Tento druhý pobyt je považován za klíčový – právě tam dokončil svou transformaci v nezdolného bojovníka s železnou vůlí. Jeho trénink se zde stal legendou: kromě fyzické síly rozvíjel i duševní stránku – soustředění, disciplínu a duchovní klid.
Z tohoto období pochází základní principy filozofie Kyokushin („Cesta k absolutní pravdě“) – neústupnost, pokora a schopnost překonávat utrpení. Oyamův horský výcvik se tak stal nejen zkouškou těla, ale i zrozením jeho životní cesty.
Život v době Kyokushinu
V roce 1964 oficiálně založil Kyokushin Karate (極真空手, „absolutní pravda“) a stal se jeho prezidentem respektive jím založené a tehdy jediné mezinárodní organizace IKO (dnes IKO1). Pod jeho vedením se Kyokushin rychle rozšířil po celém Japonsku i do zahraničí a stal se jedním z nejvlivnějších stylů karate na světě. Oyama pořádal náročné turnaje bez chráničů, které prosluly tvrdostí a přitáhly tisíce bojovníků toužících poměřit své schopnosti, zejména 1st World Kyokushinkai Championship 1975. Jeho dojo v Tokiu se stalo místem, kam přijížděli trénovat karatisté z celého světa, a Oyama se stal uznávanou autoritou i mimo Japonsko. Jako zakladatel kyokushinu kladl důraz nejen na fyzickou sílu a odolnost, ale i na morální stránku karate – disciplínu, respekt a čest. Jeho vedení přetvořilo kyokushin v globální fenomén které dodnes patří k nejuznávanějším a nejtvrdším školám karate na světě.
Poslední období života a smrt
Od poloviny 70. let se Masutatsu Oyama stal uznávanou světovou autoritou v karate. Pod jeho vedením se Kyokushin rozrostl do více než 120 zemí a stal se největší organizací plnokontaktního karate na světě. Oyama osobně dohlížel na rozvoj stylu, psal knihy o filozofii bojových umění a často cestoval po světě, aby vedl semináře a propagoval myšlenku „karate jako cesty pravdy“. I přes rostoucí popularitu Kyokushinu zůstal skromný ve svém životním stylu a nadále trénoval každý den, i když jeho zdraví postupně sláblo.
V 80. letech čelila organizace IKO1 vnitřním rozporům a tlakům způsobeným její velikostí a různými interpretacemi stylu. Oyama se snažil zachovat jednotu a autenticitu stylu, který budoval téměř půl století. Byl znám svým nekompromisním postojem k disciplíně a etice – od svých žáků vyžadoval absolutní oddanost tréninku i morálním zásadám.
Na začátku 90. let se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil. Přesto dál pracoval na rozvoji organizace a přednášel o filozofii „Osu no seishin“ – duchu vytrvalosti a pokory. Masutatsu Oyama zemřel 26. dubna 1994 ve věku 70 let na komplikace spojené s rakovinou plic. Po jeho smrti se Kyokushin rozdělil na několik samostatných větví, které však všechny nadále ctí jeho učení, přístup k tréninku a životní filozofii.
Oyama zanechal po sobě ohromný odkaz – nejen jako bojovník, ale i jako učitel, který proměnil karate v univerzální cestu fyzického i duchovního rozvoje. Jeho hrob se nachází v Tokiu, kam dodnes přicházejí žáci z celého světa, aby mu vzdali úctu.
Shrnutí:
Masutatsu Oyama – legenda nezdolné vůle
Masutatsu Oyama (1923–1994) byl japonsko-korejský mistr bojových umění, zakladatel stylu Kyokushin Karate – jednoho z nejtvrdších a nejvlivnějších systémů karate na světě. Během života dosáhl vysokých stupňů v několika disciplínách: 4. dan v Shotokan karate, 7. dan v Goju-ryu a 4. dan v judu.
Po druhé světové válce se uchýlil do hor Mt. Minobu a Mt. Kiyozumi, kde žil v izolaci a podrobil se extrémnímu tréninku těla i ducha. Z tohoto období se zrodila jeho životní filozofie založená na vytrvalosti, tvrdosti a duchovní rovnováze.
Oyama se stal známým po celém světě díky svým neuvěřitelným fyzickým schopnostem, stovkám vítězných zápasů a legendárním soubojům s býky, které mu vynesly přezdívku „God Hand“ (Boží ruka). V 50. letech cestoval po USA, kde předváděl sílu karate proti boxerům a wrestlerům a pomohl tím rozšířit povědomí o japonských bojových uměních na Západě.
V roce 1964 založil Kyokushin Karate, které se stalo symbolem tvrdého tréninku, disciplíny a duchovní cesty. Pod jeho vedením se Kyokushin rozšířil do více než 120 zemí. Oyama zůstal aktivní až do konce života, psal knihy a šířil filozofii „osu no seishin“ – ducha odhodlání a pokory. Zemřel v roce 1994 na rakovinu plic, ale jeho odkaz žije dál v milionech karatistů po celém světě, kteří pokračují v cestě Kyokushinu – cestě „absolutní pravdy“.